Nástupnictví je téma, kterému se žádná rodinná firma nevyhne.

Jaká je ale vaše zkušenost s tím, jak to české firmy řeší či stále mají hodně času? 

O nástupnictví  se stále více mluví, dle mého, možná až příliš. Nicméně ti, kterých se to dotýká, to stále příliš neřeší. Není divu, tradici u nás nikdo nepamatuje, proto si jen málokterá firma dokáže představit, jak by jejich firma mohla fungovat za 10 let či za 100 let. Je pochopitelné, že takto dnešní podnikatelé nepřemýšlejí, při dnešní ekonomické turbulenci, jsme rádi, že vůbec fungujeme v přítomnosti. To, že jednoho dne budete muset svoji firmu předat, je však nevyhnutelný fakt, stejně tak jako vlastní pomíjivost. Je bohužel tolik variant, jak firmu směřovat, že připravit všechny scénáře a následně si vybrat ten nejlepší je mnohdy otázka řadu let. Je však zapotřebí si upřímně sám sobě říci, zda opravdu chcete, aby firma žila i nadále až tady nebudete, nebo zda vám jde o to, abyste dětem měl co předat a ony měly kde pracovat. Automatický nárok dětí na převzetí firmy je v pořádku, ale není zárukou automatického pokračování firmy. Mnohdy si musíme připustit, že naše dítě na to nemá a bude mnohem šťastnější, když finance, které mu z firmy přenecháte, mu pomohou plnit si jeho vlastní pracovní sen. Vidět vlastní dítě kritickým pohledem je jeden z nejtěžších pohledů a následného rozhodnutí. Jen každá třetí firma se úspěšně přežije svého prvního majitele. S touto, více jak 60 % vyhlídkou zániku  firmy, mě překvapuje, že podnikatele to nechává v klidu a svojí firmu nezkusí připravit i na jiné scénáře za účelem přežití. Není možné, že po 20-40 letech podnikání je majitelům lhostejné, zda jejich firma po předání někomu dalšímu zanikne či nikoliv. Scénářů, jak být mezi 30 procenty úspěšných, je řada. Příprava a výchova svých dětí k nástupnictví,  či vychovávání svých externích zaměstnanců, je ideální dlouhodobá strategie, ale co když po 10 letech zjistíte, že zaměstnanec, kterému jste tak důvěřovat vás zklamal, či vaše dítě si našlo partnera, který nechce sdílet rodinné dědictví a jeho vliv na vaše dítě je značný a vy s tím neumíte udělat vůbec nic? To jsou bohužel příklady z praxe a nejenom naší. Podotýkám, jsou čím dál tím častější. Nevystavte svojí firmu tomuto riziku a připravte další scénář, přestože ho třeba nikdy nevyužijete. Připravte firmu na případný prodej a to i když dnes máte skvělé vztahy s vaší dcerou a Maruška ve firmě je vaše pravá ruka a zaručeně by Vás nikdy nepodvedla. Příprava firmy k eventuálnímu prodeji zabere několik let. Je nutné si uvědomit, že všechno, co není s tou firmou v pořádku, snižuje její hodnotu. Potenciální kupec se nedívá jen na její aktuální výkon, ale i na to, jak firma fungovala poslední tři roky. To zahrnuje účetní závěrky, dlouhodobost smluv, právní aspekty, ale i zajištění toho, aby management se stažením majitele z firmy neodešel. Je nutné nepodcenit detaily. Stává se, že i u skvěle fungujícího podniku se naskytne banální technický fakt, jako je například jedna přístupová cesta k firmě, která není však součástí  majetku. To může značně ovlivnit rozhodnutí kupujícího. To si potenciální kupec nebo banka, u které by žádal o úvěr, může vyložit jako obrovské riziko a výrazně to může ovlivnit hodnotu firmy. No a v neposlední řadě – jako žena bych byla zvědavá, kolik vlastně stojí moje dlouholeté snažení a odříkání.

Jaká je ale vaše zkušenost s tím, že to české firmy opravdu řeší či stále mají hodně času? 

Přijďte si nezávazně popovídat o Vaší firmě k nám.

Vaše poradenská firma NSG Morison

radka.pracharova@nsgmorison.cz